Lidé se Terezy Ruskové často ptají, jak začít s podnikáním. „Když slyším první ALE, hned je zastavím. V podnikání jsou tisíce ALE, které musíte překonávat a řešit. Základní otázka o tom, jestli podnikat, nebo ne, proto nesmí obsahovat ani jedno ALE,” vysvětluje.

Ona sama začala podnikat náhodou. Když relaxovala mezi zkouškami při studiu biologie na Ostravské univerzitě, vařila si svoje vlastní sirupy a míchala z nich domácí limonády. V roce 2015 zjistila, že kvalitní sirupy představují díru na trhu a začala je nabízet dál. Tak vznikla její značka Oktarína, se kterou se v roce 2020 zařadila mezi 5 úspěšných žadatelů o Start Up Voucher Moravskoslezského kraje.

Kdy u Tebe vznikl nápad začít podnikat? Co bylo tou motivací/impulsem?

Podnikat jsem začala v roce 2015, ale byla to vlastně náhoda. Vařila jsem si pro sebe sirupy – byl to způsob, jak vypnout mezi zkouškami a učením. Jednou jsem toho uvařila opravdu hodně. A pak jsem si u jednoho stánku kupovala kafe, ale provozovatel neměl žádnou limču. Tak mě napadlo se ho zeptat, zda by nechtěl domácí limonádu, že mám přebytek bezového sirupu. Pán řekl, že bezový sirup je nuda a že to nikoho nezajímá. A to mě naštvalo, protože v té době se ještě tolik domácích limonád v restauracích sehnat nedalo.

Tak jsem si začala zkoušet vařit sirupy z rostlinek a bylinek, které jsem sbírala na procházkách (jaro 2015, všechno kvetlo). Ale nikde jsem nenašla žádné receptury, neměla jsem ani představu, jak to uvařit, jak technologicky postupovat… Tak jsem na to šla podle sebe, ochutnala jsem např. okvětní lístek růže, abych mu pak dokázala co nejlépe přiblížit výslednou chuť sirupu. V první pětici sirupů, které jsem měla v nabídce, byly jasmín, růže a levandule, máta a bez.

Kdy tedy přišlo rozhodnutí, že začneš podnikat?

Nejprve jsem si sirupy vařila pro sebe. Ale postupně jsem zjišťovala, že tyhle sirupy na trhu fakt neexistují. Vycítila jsem, že to může být díra na trhu. Tak jsem to chvilku chuťově ladila a snažila se zautomatizovat proces výroby i to, jak s kterou surovinou pracovat.

V dalším kroku jsem sirupy dávala do zavařovaček, ale to se mi nelíbilo. Napadlo mě, že kdybych to chtěla někomu nabídnout, tak to nevypadá hezky a začala jsem řešit lahvičku, pak etiketu a název produktu…

Proč Oktarína?

Oktarína je osmá barva duhy. Barva kouzel, kterou nevidí jen tak někdo. To slovo se mnou rezonovalo už opravdu dlouho. Takže název byl jasný, doména www.oktarina.cz byla volná, tak jsem neváhala a rovnou ji koupila.

Takže teď už jsi začala podnikat?

Ne. Do toho se řešil design a logo, s tím jsem se obrátila na šikovného kamaráda grafika. Pak se řešily lahve, protože byl problém najít firmu, která by dodala třeba jen 100 ks lahví. Stejný problém jsem řešila i se surovinami. Chcete si vyjednat lepší cenu za cukr a dodavatel se zeptá, kolik tun měsíčně odeberete. To všechno jsem řešila od jara do podzimu 2015.

Teď už jsi ale byla oficiálně podnikatel. Kdy a jak ses dostala k prvnímu klientovi?

Jako prvního potenciálního klienta jsem si vybrala podnik, ve kterém už v té době měli docela velký výběr domácích limonád, ale toto setkání nedopadlo dobře. Já se ale nenechala odradit a přihlásila jsem se na Restaurant Day. Tam jsem dostala úplně opačnou zpětnou vazbu, sirupy moc chutnaly, začaly se prodávat, zákazníci se začali sami ozývat, a tak se to rozjelo.

Co považuješ za svůj dosavadní největší podnikatelský úspěch? Nastal v průběhu podnikání moment, kdy jsi měla chuť to vzdát?

Každý krok byl důležitý. Za největší podnikatelský úspěch považuji to, že Oktarína existuje. Ale ukázalo se, že nejlepším tahem se stal „Ostravský sirup“, díky kterému spolupracujeme s univerzitami, informačními centry apod. Takhle vlastně vznikl samotný nápad s navázáním spolupráce s firmami, které si naše sirupy objednávají třeba jako dárky pro své klienty.

Když o tom přemýšlím, celou dobu postupujeme tak, že „jen“ posloucháme to, co naši klienti chtějí.

A chuť to vzdát přišla několikrát. Vždycky to byla směsice únavy a nějakého „podrazu“. Naštěstí lidí, kteří nám pomáhají, je kolem nás mnohem více než těch, kteří podrážejí.

V jaké fázi podnikání jsi teď a kam chcete s Oktarínou dojít?

Jsme ve fázi růstu. Teď se hodně zaměřujeme na B2B segment, na spolupráci s firmami. Letošní rok je bodem zlomu i proto, že jsem chtěla jít na full time do své vlastní firmy. Doteď jsem při podnikání pracovala, protože vše, co Oktarína vydělala, jsem investovala zpět do firmy.

Prvním zdrojem příjmu firmy, který nebyl výhradně z mé kapsy, byl až Start Up Voucher. A rozhodně to stálo za to. Měla jsem během něj čas a možnost uvažovat nad firmou výhradně v řeči čísel a v podnikatelské terminologii. Nikdy předtím jsem to dělat nemusela, takže mě to posunulo o velký krok dopředu. Kvůli voucheru jsem si vzala 20 dní dovolené a jen intenzivně přemýšlela nad firmou a její budoucností. Na to nikdy předtím nebyl čas.

Jak se Ti daří skloubit pracovní a osobní život?

Je to hodně o plánování. Ale nakonec zjistíte, že vaše práce je váš koníček. Flow moment cítím, když se věnuji Oktaríně. Baví mě pracovat na více věcech najednou, na různých projektech, potkávat různé lidi, a přitom se věnovat Oktaríně a udržovat její dobrou pověst.

Co jsi na cestě ke svému podnikání musela překonat a jak se to podařilo?

Toho je hodně, každý krok byl důležitý a každá překonaná překážka mě posunula dopředu. Nejdůležitější zlom ale nastal, když jsem si uvědomila, že Oktarína není jen nějaký zdroj příjmů, ale že je vlastně člen rodiny, kterému jsem věnovala spoustu času, energie a vdechla mu život. Má svá dobrá a špatná období, tak jako člověk. Ale to přece neznamená, že podnikání vzdám, stejně jako nedokážu vymazat ze života rodiče nebo ségru jen proto, že mají blbý den. Člověk musí být shovívavý. Je strašně jednoduché zmáčknout „delete“ a vymazat stránku na Facebooku. Ale bojovat o něco, co milujete, co dává smysl, i když víte, že musíte překonat špatné dny, to za to stojí.

A nějaká rada na závěr?

Někdo je obchodník a skutečně podniká za účelem zisku. Pokud ale podnikáte tak, že budujete značku, vyrábíte svůj produkt nebo nabízíte službu, pak je nesmírně důležité být autentický. Díky autenticitě vám lidé budou věřit.